Dopisům odzvonilo..?

22. února 2013 v 15:09 | Michalinda |  Moje Spisy

Něco jsem hledala a jak to tak bývá zvykem, narazila jsem na úplně něco jiného... :)

Našla jsem v šuplíku velkou kopici dopisů. Nejstarší datum bylo z roku 2003. To je ale dávno! Melancholicky jsem se zasnila do dob dávných a minulých, aspoň tedy pro mě v tuto chvíli. Tenkrát jsem odepsala jedné holce na inzerát v časopise, hledala kamarádku na dopisování. Jmenovala se Hanka a byla z Děčína. Psaly jsme si docela často po dobu snad tří let, přesně si to už nepamatuji. Bylo to moc fajn. Sdělovaly jsme si různé zážitky a řešily holčičí věci. Nikdy jsme se nepotkaly a ani už nevím, jestli jsme to někdy plánovaly. Možná ano. Znaly jsme se pouze z fotek. Bylo to takové to jiné virtuální kamarádství. Pamatuji si, jak jsem vždy netrpělivě vyhlížela pošťačku a nakukovala do schránky, jesli nepřišel dopis pro mě. Našla-li jsem dopis ve schránce, otevírala jsem ho ještě za chůze a četla ve výtahu. Po čase to dopisování nějak opadlo... Ani nevím proč. Vím jen, že poslední dopis jsem jí poslala já a na ten už nikdy nepřišla odpověď. Hanka byla o pár let starší než já a možná ji to prostě přestalo bavit, nebo se přestěhovala, nebo už neměla prostě na mě čas. Vyměnily jsme si takhle kolem stovky dopisů. Mám je všechny schované. Dneska jsem měla v plánu se těch věcí zbavit, protože jsou mi vlastně na nic. Chtěla jsem si protřídit stůl... ale nějak jsem to nedokázala... Jsem hrozný vetešník a všechno stále schovávám, že se bude hodit a všechno si archivuji... Mám tu takových věcí, že moje šuplíky musí připomínat nějaký sklad. Nicméně, mám v tom přehled a hezky to mám srovnané :)



Mezi dopisy od Hanky z Děčína mám ještě schované dopisy od kamarádek z Vimperka. I když jsme se vídaly, občas jsme si psávaly dopisy. To tenkrát ještě tolik neletěly ty sociální sítě a když jsme neměly moc možnost se přes týden vidět, tak jsme si napsaly dopis. Já tohle dopisování měla vždycky ráda :)

Mamka když mě v pokoji viděla krámovat staré papíry a vyřazovat nepotřebné věci, tak se taky docela dost zasnila. Ona sama má u babičky doma v horním patře schované dopisy. Jednou jsem jich i pár četla. Táta jí psal z vojny. To se s dnešním vyznáním lásky vůbec nedá srovnávat! Jakoby ty dopisy měly duši. Jsou to takové maličké knížečky s velkým příběhem určeným jen jedné osobě. Má to prostě svoje kouzlo. To písmo na papíře psané vlastní rukou znamená mnohem více, než vytištěné papíry z počítače. Však i ve středověku měly knihy psané ručně nevyčíslitelnou hodnotu a jakmile byl vynalezen knihtisk, klesky na ceně.


A jaký máte názor na posílání dopisů vy? Myslíte, že už je to všechno dávno pasé? Já myslím, že asi ano. Roky jsem žádný dopis nedostala... Je to pomalejší a dražší než sms, nebo zpráva na fb. Ale má to svoje kouzlo! To určitě. Naše děti si už asi nebudou zakládat ty svoje dopisy a maximálně budou prohlížet ty naše schované. Asi je proto ještě nějaký čas vyhazovat nebudu a zavřu je do kufříku. Tam se neztratí. Třeba mě někdy popadne chuť si je přečíst a trochu zavzpomínat.

Měli jste i vy nějakou kamarádku na dopisování? Psali jste si dříve dopisy? Nebo vás to nikdy nebavilo? Máte je doma také schované? Těším se na vaše příspěvky ;)
 

13 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Toniwolf Toniwolf | Web | 22. února 2013 v 15:29 | Reagovat

Ještě před pěti lety jsem byla schopná dopisovat si asi s osmi lidmi najednou. Ale krátce na to to padlo. Asi před rokem jsem se pokoušela na to navázat, ale lidé už nemají tolik času, bohužel. Docela ráda bych se k mu vrátila. :-D
Mám ještě schované dopisy od jednoho kluka, byl v té době stejný "exot" jako já :D Ty dopisy jsou už deset let staré.

2 lauraadiefuchs lauraadiefuchs | Web | 22. února 2013 v 15:35 | Reagovat

Já sama si pamatuju jako malá, kdy jediný slova s příbuznýma byly dopisy. Na svátky,  Vánoce, Velikonoce a narozeniny. Nebýt těch dopisů tak se asi už nebavíme :) Dneska by mě přání neohromilo, možná od neznámeho ctitele ano. Ovšem si pak neumím představit, se s ním sejít :D

3 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 22. února 2013 v 15:39 | Reagovat

Neodzvonilo! Opět jsme to rozjeli - viz Cirrátové hnutí za posílání papírových pohlednic http://cirrat.blog.cz/1206/snail-mail a http://cirrat.triumvirat.cz/snail-mail/pohledy-sneci-postou/

4 Kelly Kelly | Web | 22. února 2013 v 15:41 | Reagovat

Ač psaní i posílání dopisů miluji, bohužel už jen málo lidí, které znám, tak to vyznává stejně jako já.
A tak děkuji za postcrossing, sice to jsou "jen" pohlednice, ale stejně to člověka tak nějak potěší, když vidí, že si někdo úplně cizí dal práci s výběrem a napsáním pohlednice :)

5 Mary-Ane Mary-Ane | E-mail | Web | 22. února 2013 v 15:44 | Reagovat

Je to krásné, dostat dopis... Škoda, že už  se to nenosí a vlastně není komu psát... V šuplíku mám schované pohledy, co jsem dostávala od rodičů na školce v přírodě. Tenkrát mi nebylo divné, že je dostávám každý den a nemají známku (máma je totiž před odjezdem dala učitelce a ta mi každý den jeden přidělila)... Kamarádku na dopisování jsem měla jednou, asi v páté třídě a psaly jsme si německy, ale nemělo to dlouhé trvání... :)

6 Fée Fée | E-mail | Web | 22. února 2013 v 15:59 | Reagovat

Dopisům neodzvonilo, přece! :) Já si momentálně píšu se čtyřma slečnama různě po republice, s jednou si měníme dopisy zhruba jednou týdně, se zbytkem méně často. Miluju to, proto jsem se k tomu vrátila. I za ty peníze mi to stojí.

7 Michalinda Michalinda | Web | 22. února 2013 v 16:00 | Reagovat

[1]: Jojo :-D čeho je moc, toho je příliš. Je mi jasné, že to časově nešlo zvládnout. :) Tak to těch 10 let máme stejných :-D Ty nejstarší dopisy jsou 10 let staré.

[2]: Jo, to jsou taková ta rande na slepo z těch amerických filmů :-D Kamárádce teď přišlo psaníčko, když jsme byly na kafi v restauraci, od jednoho kluka tam :-D

[5]: To je milé :)) Ale je vidět, že jsi byla velmi pozorné děvče :-D Taky by mi to vrtalo hlavou, ale bylo vidět, že to maminka myslela dobře ;)

8 Michalinda Michalinda | Web | 22. února 2013 v 16:01 | Reagovat

[6]: Tak to je moc pěkný. Vidí se to už jen málo. Má to prostě svoje kouzlo ;)

9 G. Hammerlik G. Hammerlik | Web | 22. února 2013 v 16:06 | Reagovat

Za celý svoj život som písala asi len listy Ježiškovi.
Také tie skutočné listy čo si ja pamätám boli dva, poslané jednému chalanovi. Matka ma nútila mu odpísať, vraj je to slušné a mne sa strašne nechcelo. Lebo sa mi zdal otravný.
:D
A teraz si chcem s niekým zúfalo písať listy ale nemám s kým, nikto na to u mňa nereaguje. Smutné. Mňa to veľmi mrzí. Možno sa raz niekto taký nájde, v to dúfam. Mám rada listy veď ich takmer nedostávam a ono to má v sebe toľké čaro!

10 Schnitzel Schnitzel | Web | 22. února 2013 v 16:21 | Reagovat

Taky si dopisuju s kamarádkou. Bydlí "kousek" (no jak se to vezme :D) od nás. Ty peníze za známky a ostatní za to stojí.  Je to super pocit, když mi přijde dopis. :)

11 Miss Felicity Miss Felicity | Web | 22. února 2013 v 18:41 | Reagovat

Kde jsou doby, kdy jsem posílala pohledy a dopisy z ozdravovny. Babičce do Mladé Boleslavy... Achjo :-)

12 Teeda Teeda | Web | 22. února 2013 v 18:44 | Reagovat

Píšu dopisů pořád dost.. tak jednou za dva týdny. Se setřenkou, se spolubydlící z koleje a kamarádky z intru. A nedám na ně dopustit. Člověk dokáže říct mnohem víc na papíře. Je to osbonější a navíc mě to hrozně baví. Každou obálku pomaluju a vyladím. Na poště jsou ze mě vždycky paf. :D

13 Terrina Terrina | Web | 23. února 2013 v 9:41 | Reagovat

S kamarádkou z tábora jsme si dopisovali celý rok než jsme se zase viděli protože bydlí v ostravě a já v olomouci, ale už jsme nějak ztratily kontakt a mě to mrzí, mrzí mě že už nedostávám dopisy s pokreslenýma obálkama a se zážitky..
Mamka si ale schovávala dopisy co jsem jí psala když jsem byla malá a vždyk dyž se na ně dívám, směju se jak kdybych se zamilovala..

Celkem mi to chybí a chtěla bych zase někho s kým si budu psát..

14 ~ Vesmírná Sestra Ƙɦɑɭɪɑ☯ ~ Vesmírná Sestra Ƙɦɑɭɪɑ☯ | Web | 23. února 2013 v 12:13 | Reagovat

Tak to je hodně dobré :D Také mám pár dopisů schovaných, z dob velmi, velmi dávných. Ani si moc nepamatuji, kdy jsem posílala dopis naposledy. Nojo, ta moderní technologie... Ale asi se jednou ve velmi blízké době budu jakože "nudit" a někomu dopis pošlu. Vnukla jsi mi nápad, díky! :)) :- ♥
A mimochodem krásný blog a super deisgn, oranžovo-žluté barvy miluju!! :-) ^^ ♥

15 Ježurka Ježurka | Web | 23. února 2013 v 13:33 | Reagovat

Dopisy - to je moje krevní skupina! Dříve nebyly ani telefony, natož mobily, jediné spojení se světem a rodinou byly dopisy. Dnes se i já divím, jak jsem to mohla vydržet - nevědět nic o rodičích a sourozencích celých 14 dní a víc! Ale museli jsme to zvládnout!

16 Often Often | 25. února 2013 v 19:02 | Reagovat

Páni, tolik dopisů mi nepřišlo za celý život :D

17 Míša Míša | Web | 25. února 2013 v 21:12 | Reagovat

To je kupa:)

18 Kelíns Kelíns | Web | 26. února 2013 v 12:17 | Reagovat

Musím se přiznat, že opravdový dopis jsem psala asi jen jednou. A to už je celkem dost let. Byl pro rodiče z tábora. Jinak jsem si se všemi co znám na dálku posílala smsky, případně maily. Ale určitě bych ráda ještě někdy chtěla napsat dopis. Vždycky když jsem jezdila k dědovi fascinovaly mě ty obrovské kupy dopisů a pohledů.

19 Mango Mango | Web | 27. února 2013 v 11:42 | Reagovat

Wow, hodně :)

20 Soni Soni | E-mail | Web | 4. března 2013 v 10:59 | Reagovat

Taky mi to chybí. Na základce (tzn. tak rok 2002?) nám jednou učitelka rozdala adresy žáků z nějaké spřátelené školy. Chtěli v nás zřejmě probudit „dopisovatelského ducha“. :) Já jsem si začala psát s holkou jménem Štěpánka. Nevím ani, jak vypadala, ale bavilo mě to. Zase bych někdy dopis chtěla dostat.

21 Kristýnka Kristýnka | Web | 4. března 2013 v 11:04 | Reagovat

Mám děsně moc schovaných dopisů, co jsem si psala s několika lidma.. Dost mě mrzí, že to nějak přestalo :(

22 Cherry Steel Cherry Steel | Web | 4. března 2013 v 11:35 | Reagovat

Ahojky,
tvůj článek mě moc zaujal. Zavzpomínala jsem si na to, jak jsem jako malá čítávala mamčiny dopisy a pohlednice a těšila se, až budu velká a taky si s nekým budu psát. Teď jsem malá velká žena a dopisů jsem si vyměnila pár.. Dřív na táboře a tak. Ale občas mě to chystne a i dnes napíšu kamarádce dopis :) Mě to příjde výhodnější, než SMS. Tam se vejde pár vět, ale do dopisu? :) A má to kus tebe, jak říkáš. :)

23 Naervon Naervon | Web | 4. března 2013 v 12:05 | Reagovat

Knihy tehdy klesly na ceně, neboť nebylo třeba několik měsíců času jednoho mnicha, než přepíše kopii, zvedl se náklad a to "klesnutí na ceně" mělo za důsledek vzdělávání širšího lidu.

Bez knihtisku by se nedalo ani takhle sentimentálně naříkat nad tím, co bylo (a ne, že by to občas bylo na škodu), a každý by dodnes za vrchol kultury považoval monology v kostele.

24 Zmražená opice Zmražená opice | Web | 4. března 2013 v 12:37 | Reagovat

Zrovna včera jsem v pokoji něco hledala, a narazila jsem na dopisy. Moc jich nemám, nikdy jsem si s nikým nedopisovala pravidelně, spíš jen pár dopisů s kamarádkami přes léto.. Ale dohromady toho nebude víc než deset kousků, což mě mrzí..
V poslední době se pořád chystám k tomu, že někomu napíšu dopis, jenže nevím, koho by to taky potěšilo a odpověděl by mi.. A tak jsem se aspoň rozhodla, že budu lidem posílat pohledy :)

25 nemacova nemacova | Web | 4. března 2013 v 13:35 | Reagovat

Ještě teď ráda posílám dopisy, nebo pohlednice, ale už ne systematicky, jako jsem to dělala dřív. Jednoduše proto, že je to příliš drahé, zdlouhavé a je pohodlnější sednout k počítači, než se táhnout k nejbližší schránce, nebo na poštu a kupovat známky (1ks 10Kč) a obálky. Ale i tak mě to baví. Teď už posílám pravidelně jenom pohlednice na severní Moravu švagrově rodině k svátkům. Jako holka jsem ale psala moc ráda. :-?  :-D

26 Tajemná Temnota Tajemná Temnota | E-mail | Web | 4. března 2013 v 14:11 | Reagovat

Já mám schované všechny dopisy, pohledy a přání co jsem kdy v životě dostala. Asi si na to budu muset pořídit hezčí krabici :-D.
Je to moc hezké a člověk tam toho napíše mnohem víc než do zprávy.
Ted' si píšu dopisy s kamarádkou, která bydlí o ulici vedle :-D. Je to prostě pěkné, to mi připomíná, že už bych měla odepsat nějak dlouho mi to trvá.

27 CarolC CarolC | E-mail | Web | 4. března 2013 v 14:14 | Reagovat

A znáš postcrossing.com? Je to o posílání z celého světa... bavím se tím už asi měsíc a jsem z toho absolutně nadšená. Více najdeš zde ;) - http://myanmar.blog.cz/1111/postcrossing

28 Mei-riefel Mei-riefel | Web | 4. března 2013 v 14:43 | Reagovat

Já mám dopisy strašně ráda. A vždy mi zvedne náladu, když mi nějaký přijde. Všechny si je schovávám do takové krabičky.
Zrovna nedávno mi přišel jeden k narozeninám. A když se nás učitelka ve škole ptala, co nás jako opravdu potěší, řekla jsem dopis. Kluci v lavici za mnou se tomu smáli.
Ani se nedivím, protože jsou to ty typy, kteří mají snad všechno od mobilů, po teblety a psp.

29 Werri Werri | Web | 4. března 2013 v 15:03 | Reagovat

Ahoj. Krásný článek. Je škoda, že už většina lidí žije jen technikou. Já píši dopisy do dnes. Také mám schované dopisy od manžela z vojny. Manžel si myslel, že vidí scifi, když viděl, že píši dopisy, ty papírové :D. Krásný den.

30 tinka365 tinka365 | 4. března 2013 v 15:20 | Reagovat

Taky mám hromádku doma, od mamky co mi psala na tábory a od kamarádek když jsme si psaly o prázdninách. Jsem psavec, ale dneska už mám čas jedině na dlouhé emaily. I když před několika měsíci jsem posílala dopis partnerovi. Byla jsem přes týden pryč a chtěla jsem aby měl doma překvápko :-) Teda...ale asi zase brzo nějaký napíšu :-)

31 Hennie Hennie | Web | 4. března 2013 v 15:28 | Reagovat

Ja si taktiež myslím že ešte neodzvonilo, taktiež si dopisujem s veľa ľuďmi! :)

32 Kykyňa Kykyňa | Web | 4. března 2013 v 15:36 | Reagovat

Kamarátky na dopisovanie som mala aj keď som mala 13, a mám dve doteraz. Síce sme sa spoznali z internetového sveta, občas si nejaký ten list pošleme, a to mám už prosím pekne 19 rokov. Je mi jedno, čo si o tom myslia ostatní, mňa list vždy viac poteší ako správa na Facebooku 8-)

33 Hannah Hannah | Web | 4. března 2013 v 16:05 | Reagovat

Minulé léto jsem psala kámošům dopisy na tábor a od babičky a dostala jsem dopisy z Chorvatska, z chaty,... A toto léto chci v dopisování pokračovat. Potěší to :-)

A mám jednu kamarádku, kterou jsem poznala v lázních v roce 2005 a čas od času si napíšeme esemesku nebo dopis :-)

34 Beornottobe Beornottobe | Web | 4. března 2013 v 17:36 | Reagovat

Taky si nemyslím, že éra dopisů je úplně u konce. Dopisuji si s jednou kamarádkou a pak také holduji postcrossingu a vyměňuji si pohledy s lidmi z jiných zemí :)
A zrovna dneska jsem napsala dopis jednomu kamarádovi do Velké Británie :-)

A vždycky mě strašně potěší, když nějaký ten dopis/pohled najdu ve schránce, takže doufám, že v tom dopisování budu ještě pokračovat dlouho :-P

35 Áďa Z. Áďa Z. | 4. března 2013 v 17:45 | Reagovat

já si píšu dopísky s kámoškama :) jsem jediná ze třídy :D ale mě to teda nevadí..aspoň tak se snima můžu bavit :D by se dalo říct ;¨) některé jsou odemě až na druhé konci republiky :( takže aspoň něco...

36 Kristý Kristý | Web | 4. března 2013 v 18:18 | Reagovat

když jsem byla docela malá, tak jsme si psala dopisy se svou sestřenicí, který bydlela asi jen 12 km odemně a výdaly jsem se celkem často, ale bavilo nás to :D Pak jsme si psala dopisy s kamarádkou, která byla měsíc na letním táboře a taky to bylo fajn. Celkem mě mrzí, že se tohle nepraktikuje a psaní dopisů zaniklo. Jediný dopis, co si dnes můžu přečíst je asi jen nějaký úřední dopis nebo účty :D Ty já ale stejně ještě nedostávám, takže ani to ne :D Taky, když jsem něco hledala po domě, tak jsem narazila na štos mamčiných dopisů, co jí psal taťka z vojny... Taky bych chtěla mít takovou sbírku dopisů :D Aspoň od té kamarádky :D

37 Nausy Nausy | E-mail | Web | 4. března 2013 v 18:28 | Reagovat

Vždycky mě to bavilo a snažím se najít nové lidi na dopisování :)některé kamarádky totiž časem odpadly a ji si stále chci s někým psát :)

38 Michalinda Michalinda | Web | 4. března 2013 v 18:29 | Reagovat

Děkuji za názory. Těší mě, že se ještě najdou ti, kteří si rádi dopisují. Jak sami říkáte, má to svoje kouzlo. :) Ono i takové to dopisování na hodinách po třídě je zábava! A co pak když si to zpětně čtete! I takové psaníčka jsem občas doma našla... no, bylo to takové tlachání o ničem, ale nám to tenkrát s kamarádkami přišlo opravdu vtipné ;)

39 Michelle Michelle | Web | 4. března 2013 v 18:31 | Reagovat

když srovnáš množství textu v dopise a v sms, vlastně vychází dopis levněj :) no a já jsem svůj poslední dostala minulý týden, je fajn si s někým takhle psát :)

40 The Frozen One Company The Frozen One Company | 4. března 2013 v 19:22 | Reagovat

Dopisy jsou krásné, známky jsou drahé a pošta pomalá.
Ovšem dopisy jsou romantické a nějaký zamilovaný dostat, to by bylo vskutku potěšení.

41 The Frozen One Company The Frozen One Company | E-mail | Web | 4. března 2013 v 19:22 | Reagovat

Dopisy jsou krásné, známky jsou drahé a pošta pomalá.
Ovšem dopisy jsou romantické a nějaký zamilovaný dostat, to by bylo vskutku potěšení.

42 Lina Lina | Web | 4. března 2013 v 19:23 | Reagovat

Z jednou slečnou, kterou jsem poznala na  táboře, jsem si psala dost dlouho:) Dopisy a jejich psaní je hrozně skvělá věc. Klidně bych si někoho na dopisování ihned našla.
Poslední dopisy jsem rozeslala na Valentýna a to kamarádům a příteli:)

43 Melanie Melanie | Web | 4. března 2013 v 19:28 | Reagovat

Já jsem si dřív takhle dopisovala s jednou kamarádkou ze Slovenska. :-) Potom to nějak vyšumělo, a teď to dopisování nahradil Facebook. Momentálně si s nikým nepíšu, ale kdyby bylo s kým, dopisovala bych si. A, mimochodem, všechny svoje dopisy, co mi poslala ta kamarádka, ještě mám, občas si je pročtu a nemám to srdce je vyhodit.

44 franch franch | E-mail | Web | 4. března 2013 v 19:30 | Reagovat

Nedávno jsem prohrabávala můj šuplík a nalezla hrozně mco dopisů, psaných. Měla jsem kamarádku na dopisování ale to je minulost 4 let, napsali jsme si pouze párkrát. Mám doma tedy spíše pohlednice, než dopisy.Občas si nějaký přečtu, můj poslední dopis, když nebudu počítat obálky s věcmi pro modely koní, které sbýrám, byl od jednoho kluka. Dodneška jsem spolu  vkontaktu, přes skype a facebook. Po létě se chystám jet do španělska, přemýšlím nad tím, že pokud mezymnou a jím, vydrží naše velmi obré přátelství napíš mu pohled od tamtud. Bohužel mi ani nebydlíme moc blízko u sebe, takže nám žádná jiná konverzace ani nezbývá (ozvlášt v našem věku). Je škoda že by dopisům byl konec, je to krásné a sané slovo je krásnější vidět ten rukopis a kolikrát luštit čáranice :D Než luštit překlepy na klávesnici

45 Barbarella Barbarella | Web | 4. března 2013 v 19:58 | Reagovat

Já bydlím na internátě 100 km daleko od mého milovaného,a tak nám přišlo jako hrozně romantický nápad začít si posílat dopisy. Když přijdu po 10 hodinách ve škole na intr a vidím na své posteli dopis,nic mě nedokáže potěšit víc. Všechny ty facebooky a podobné věci se s tím nedají srovnat. Navíc kdo si bude za pár let pamatovat,co mi čtvrtého března 2013 napsal pěkného a hlavně kdo to bude hledat,když mám chat zahlcený nesmyslnými zprávami typu "jdu na večeři,počkej moment".. má to prostě svoje kouzlo a to nikdy nebude v ničem,co je psáno po internetu.

46 Nikolas Nikolas | Web | 4. března 2013 v 20:14 | Reagovat

Já už kolikrát chtěla začít dopisy zase posílat, ale vždycky to krachne na tom, že  jsem líná zajít na poštu. :D
Takže už posílám jen "povinný" pozdrav z cest. Ale spoustu dopisů a pohledů mám taky ještě doma. Nedávno jsem se do nich při úklidu začetla a byl to hrozně zvláštní pocit. :)

47 borderline-detty borderline-detty | Web | 4. března 2013 v 22:18 | Reagovat

Moje maminka je ve výkonu trestu a dopisy jsou vlastně jedinou možností, jak si během měsíce, kdy se nemůžeme vidět, sdělovat zážitky, pocity.. Prostě být v kontaktu.

Je to moc hezké, i když je pravda, že jsem často líná jít na poštu (ta dnešní - nebo možná moje - pohodlnost) a hlavně se vztekám, že mě bolí ruka z dlouhého psaní (i ve škole jsem zvyklá na notebook).

Mám pocit, že při psaní dopisu to, co píšu, vychází skutečně ze srdce a vyzařuje z toho má osobnost a bezprostřední myšlenky. Píšu, co mě napadne a nemám poté šanci to xkrát přepisovat jako např. při psaní e-mailu či SMS. Tak mám pocit, že mamka vidí, jak přemýšlím a dá se to tak nějak přirovnat k osobnímu rozhovoru. Snad to dává smysl. :)

Můj důvod ke psaní dopisů není úplně tradiční, ale jsem vlastně ráda, že mám tu možnost (nebo spíše důvod). Dříve jsem si dopisovala s kamarádkou, kterou jsem poznala přes internet a to bylo také moc hezké. Později jsme raději zvolily komunikaci přes e-mail a fb, ale dopisy si občas pročítám a vždy mě to zahřeje u srdce. :)

48 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 4. března 2013 v 22:38 | Reagovat

Dopisy jsou něco  naprosto jedinečného - možná právě proto, že se jich v dnešní době posílá tak málo. Sama si dopisuju s několika dalšími blogerkami a jednou slečnou z USA a vždycky po příchodu domů beru schránku útokem. V poslední době ale bohužel nemám na dopisování moc času...

49 karmolina-vala karmolina-vala | Web | 5. března 2013 v 9:58 | Reagovat

Pááni,já si pamatuju že sem si začala dopisovat v roce 2001 možná dříve v našem starém domě sem měla schované 2 krabice dopisů.Ale nevím kam se po povodních v roce 2009 poděly. Hold já už posílám poue žádosti na Autogramy :-)

50 Rox Rox | Web | 5. března 2013 v 11:38 | Reagovat

Ach, áno! To je moje. Listy. Aj keď som sa narodila do doby, kedy sa už vôbec nepoužívajú, hrozne rada by som si s niekým písala listy. Neviem, ono je to také vzrušujúce, keď v schránke nájdem list s mojím menom. Je mi to veľmi vzácne, aj keď väčšinou sú to reklamné letáky, ktorú putujú hneď do koša a ja som sklamaná, že to nebol list.

51 Makiarka Makiarka | E-mail | Web | 5. března 2013 v 11:49 | Reagovat

Moc hezké téma. Já mám taky svou krabici dopisů schovaných pod postelí. Občas když si říkám, že udělám pořádek (na mysli mám, že bych je vyhodila) se jimi začnu probírat...a dopadne to vždycky stejně, krabici uhledně přeskládám, profouknu trochu toho prachu a zase založím. Jsou to vzpomínky, občas dopisy s příběhem. Vzpoměla jsem si díky tvém u článku taky na to vyhlížení dopisů, probírání schránky... jo kde jsou ty časy - teď už tam jsou jen hromádky z bank a reklamní létaky.

52 věrka věrka | E-mail | 1. června 2016 v 19:39 | Reagovat

[50]:ahoj.jsem už dříve narozená,ale dodnes si pamatuji jak jsem také stávala u schránky a čekala na poštáka.říkám si stále škoda,že už nemám komu psát.....je to veliká škoda,protože ty řádky at už od kamarádek či dávných lásek to bylo prostě super.je bomba,že stačí jedno kliknutí a spojím se třeba s lidma na druhém konci,ale není to takové jako kdysi.říkám si škoda ,že i to odnesl čas.. :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
ALL THE WORLS´S A STAGE - W.SHAKESPEARE


Změna vzhledu blogu k 1.6.2012

Blog založen 5.12. 2006
V autoském klubu jsem působila od srpna 2008 do jara 2014


Blogem jsem celá ta léta žila. Bavilo mě psát, fotit, vymýšlet nové věci, ale....

Třeba se někdy sejdeme na jiné adrese.
Díky mým čtenářům za přízeň.
Michalinda